Že je v dnešní době důležité šetřit přírodní zdroje, není snad nutné ani připomínat. Na zahradě šetříme hlavně s vodou, která je čím dál více vzácnější a z kohoutku se dost prodraží. Konec konců tou byste ani zalévat neměli, o tom ale více zase jindy. Stejně tak je ale také vzácnější jiný zdroj – náš čas. Údržba zahrady zabírá hodně času, a tak je dobré přistoupit na taková řešení, která nám pomohou péči o zahradu snížit.
Protože chceme nejen zahradu, která šetří čas i zdroje, ale i zahradu pěknou na pohled, mohu vám vřele doporučit skladbu záhonů z prérijních rostlin. Jedná se o rostliny, které, jak sám název napovídá, pocházejí z prostředí prérie. Mají rády plné slunce a potřebují jen velmi málo vody. Konkrétně si obvykle vystačí s dešťovými srážkami a my je nemusíme zalévat. Ba co víc, pravidelná zálivka se u nich ani nedoporučuje, jinak hrozí hniloba kořenů. Prérijní rostliny jsou velmi krásná a různorodá skupina, a to jak barvami, tak i tvary květů. Jemnost celé výsadbě dodávají dobře zvolené traviny, které napomáhají přírodnímu vzhledu a hodí se i do moderně pojatých zahrad. Protože většina rostlin tohoto typu kvete v létě a na podzim, dopomáháme si k dosažení celoročnímu kvetení jarními cibulovinami a hlíznatými rostlinami.
Čemu je ale potřeba věnovat velkou pozornost, je kultivace půdy. V našich podmínkách se nacházejí spíše jílovité půdy, které nejsou vhodné pro prérijní výsadbu. I když jsou jílovité půdy poměrně neoblíbené, mají svá pozitiva, dobře drží vodu a živiny. Jenže prérijní rostliny v jílovité půdě prospívat nebudou, jejich kořenový systém bude uhnívat a tím odumře i celá nadzemní část rostliny nebo bude živořit. A to pak není hezké pro naše oko, peněženku ani náš čas. Co s tím? Odejmout minimálně 30 cm půdy a navezení půdy nové je značně neekonomické a zároveň neekologické. My si umíme ale poradit. Jílovitou půdu provzdušníme tak, že ji promícháme se štěrkem menších frakcí, popř. s úplně obyčejným betonářským pískem. Rostliny do takto připravené země zasadíme a zamulčujeme opět drceným štěrkem. Já osobně preferuji lomový kámen (štěrk) před kačírkem, který v zahradě
nevypadá moc hezky. Zatímco štěrk je šedý a vypadá přírodněji a přirozeněji, kačírek často hýří mnoho barvami nebo je čistě bílý a k přírodnímu vzhledu má opravdu daleko.
A jak se takové záhony udržují? Rostliny se rychle rozrůstají, především traviny a krátkověké trvalky dokáží rychle nabýt velké hmoty, tím za zhruba 2 roky obsadí stanoviště a nedají plevelu velkou šanci na uchycení. Mulč ze štěrku také napomáhá lepšímu pletí, protože plevel se neuchytí hluboko do půdy. Prérijní záhony není třeba hnojit. Na zimu necháváme rostliny neostříhané a kocháme se zimní krásou. Na jaře odstřihneme staré výhony z loňska. Tak co myslíte, je zahrada, která šetří čas i zdroje věda? Pokud ano, provedeme vás všemi fázemi od vytvoření osazovacího plánu až po realizaci.
+ vlastní zdroj květin do vázy
+ vydrží náročné městské prostředí
+ údržba
+ nízká spotřeba vody
+ není potřeba umělá závlaha
+ nízké nebo žádné hnojení
+ proměnlivost v průběhu roku
Negativa prérijní výsadby
– Počáteční kultivace půdy
– Lze sázet pouze na plné slunce
– Při plánování je potřeba dobře rozmístit rostliny, aby záhon dobře fungoval i vypadal
Klady i zápory
+/- Velká plocha pro výsadbu
+/- Některé trvalky jsou bujné a rychle se množí
